Potřeboval jsem zjistit jak na tom jsou chladiče prodávané na eBayi. Proto jsem dva koupil a změřil jejich tepelný odpor.
V prvé řadě jsem potřeboval vytvořit nějakou definovanou zátěž. Měřit to s LED je nemožné kvůli její "nedefinované" účinnosti, respektive kvůli nemožnosti zjištění tepelného výkonu. Proto jsem koupil dva kovové odpory 10 W / 15 ohm. Jeden z nich jsem zespodu obrousil pro lepší tepelný kontakt (druhý je v záloze). Udělal jsem do něj drážku pro umístění teplotního snímače Pt100.
Hezké, ale nebylo by výhodnější použít peltierův článek?
Proč ?
Myslím třeba vzhledem ke ztrátám do okolí nebo konstantnosti teploty...
On má menší ztráty do okolí ? Proč konstantnost teploty ? K čemu mi to bude ?
Jn, proč to dělat jednoduše, když to jde i složitěji ..
Tak byla to otázka, se ptam
No a já se ptám na ty důvody, proč tak a ne jinak.
Zmínil jsi tam výhodnější, v dnešní době je výhodnější většinou myšleno cenově, což není. Konstantnot teploty mě je k ničemu, proč bych měl mít konstatní teplotu ? Vůbec nechápu, jak jsi myslel ty ztráty do okolí ?
Pro hlobavé mám ještě jeden předpoklad a to ten, že se všechna elektrická energie přemění v teplo a celé toto teplo se dostane na chladič.
Vedator zaujimavy test.Ono ten poznatok mensi tepelny odpor vacsich rebier s vacsou vzduchovou medzerou je potesujuci. Tiez v tomto duchu som dizajnoval moj chladic pre XML.
Ono tak prakticky,aky velky dural valec s axialnymi rebrami 3mm hlink- 3mm medzera by dokazal bezpecne uchladit XML na nejaych 3A aj v lete pri 30 stupnovych horucavach?
Moj taky hruby odhad,ze do XML ide cca 10 Watt prikonu pri 3A a pri nejakej 33% ucinnosti cca 6watt musi vyziarit moj chladic, co myslis vedatore?
Zajímavé měření Vědátore. Palec nahoru
Super Co si použil na to aby si ty hodnoty dostal do počítače?
Díky.
Ještě jedna věc - měřil jsem při teplotě okolí cca 20°C. Při výpočtu se s ní počítá, takže její změny a vliv na teplotní odpor se minimalizuje.
ajo: tak rozměry chladiče ti fakt neodhadnu, třeba to prostě zkusit. Ale podle výsledků je vidět, že i menší chladič uchladí výkon srovnatelný s větším chladičem. Větší teplota okolí by měla zvednout teploty lineárně, takže v grafech se křivka teploty prostě posune o x stupňů celsia nahoru nebo dolů.
XMLko při 3 A nebude mít takovou účinnost. Účinnost se dá vypočítat z lumenů a z maximálně dosažených (teoretických). Pro T6 XM-L mi to vychází přibližně 28%, takže příkon bude 9,6W a do tepla půjde 6,9W (94,7 lm/W). S tím už je třeba pomalu počítat, aspoň je možné použít o něco menší chladič.
Hodnoty dostávám do PC přes USB. Mám vývojový kit JMBadgeBoard, který má USB a nějaké blbosti okolo. Upravil jsem ho pro měření napětí a přes upravený ukázkový program posílám data do PC. Na počítači mám program, který využívá knihovnu (a vytvořený ovladač) libusb-win32. Ve Visual Studiu mám napsaný (naklikaný) program, který řeší čtení dat, ukládání do csv a malování grafu.
Před delší dobou jsem z ebaye koupil další chladiče, které jsou podobné jako u chladiče 90x15 mm jen s tím, že má výšku 25mm. Ten jsem včera proměřil a výsledky jsem přidal do grafů.
Chladice_r01.pdf ( 56.21k )
: 1340
Co bys svým odborným odhadem řekl na myšlenku zaoblování hran žeber? Zmenší se tím tep.odpor chladiče který není aktivně ofukovaný ventilátorem? A budou to jednotky, nebo desítky procent?
V případě chladiče aktivně ofukovaného má to zaoblení vliv naprosto zásadní. Když totiž rychlý proud vzduchu jde na rovně zafrézovaný žebra (viz třeba tvoje fotka http://forum.fotonmag.cz/uploads/monthly_02_2013/post-51-1361108655.jpg tak se o ně rozbije, tlačí se do stran a dovnitř mezi žebra neproudí!
Chlaďáky na procáku se mi velice osvědčilo upravovat, ikdyž je to drbačka. Vezmu nůž a pásky šmirglu, žebro na straně u ventilátoru zaoblím do kulata a na druhé straně víc do špičky. Jak náběžnou a odtokovou hranu křídla éroplánu. Na úpravě odtokové strany žeber možná až tak nezáleží, ale ta náběžná dělá fakt hodně.
Myslíš, že aerodynamická úprava má až taký vplyv na efektivitu chladiča? Ak hej, hneď idem rozobrať kilový CoolerMaster z PC a zaobliť polmilimetrové rebrá.
Zase takový odborník nejsem. Ale myslím si, že pro pasivní chladič má větší vliv rozteč žeber než zaoblení hran. A taky chladič je kolikrát docela dobrý, ale tepelné odpory se naberou na LED (tam to už zlepšit moc nejde, leda použitím jiné LED nebo více LED) a hlavně na DPSce. Tu bych považoval za klíčovou.
U ostrých hran a pomalého proudění to zas nebude takový problém. Ale pokud chladíš větší výkony a chladič má větší teploty, pak se proudění zrychluje a odpor celkem pěkně klesá. Možná by to šlo vidět na grafech, kdy by se přestal tepelný odpor zmenšovat, ale to už by mohl být chladič docela rozehřátý. Myslím si, že ten problém s ostrými hranami bude způsobený turbulentním prouděním na hranách chladiče. Ale moc mě nenapadá, jak zjistit rychlost proudění u pasivního chladiče, aby se to dalo aspoň trochu odhadnout.
Ešte by IMHO bolo dobré otestovať aj "http://www.dsl.sk/article.php?article=12671", či je to naozaj také dobré ako bolo opisované.
Ten komínový chladič už jsem taky viděl. Největší problém bych viděl v přístupu studeného vzduchu, protože s teplým vzduchem ti jednak bude klesat odvedené teplo a jednak zeslábne ten komínový efekt...
Jinak zaoblení půlmilimetrových žeber bych asi neřešil
Prozatím čistě teoreticky:
Když bych si koupit https://www.alza.cz/seek-thermal-compactpro-pro-ios-d4435811.htm?o=1? (umí i natáčet video)
Dalo by se s tím nějak "od oka" zjišťovat reálný stav věcí. Např. jestli tělo svítilny lépe či hůře převádí teplo?
ked uz kamerku tak tu od Flir... je ovela lepsia
Mna by zaujimalo, ako dlho sa ustálovala teplota chladica pri určitom výkone...
To je desna cena za kameru, to uz existuje cely mobil, co bude mit, hadam, srovnatelnou termokameru (http://mobilni-telefony.heureka.cz/cat-s60/ ).
Jinak rucni 'pistole' s termokamerou a zaznamem na pametovku se daji zvenci sehnat okolo 6-7 tisic. Pokud by ji nekdo porizoval, nabizim snizeni nakladu, potrebuji si prohlednout svuj barak :))
flir one stoji 240€
s USA do 200 dolacov
napr. amazon.de - 240€ doprava zdarma
Termokamera je k ničemu, pokud se měřený povrch řádně nepřipraví, aby měl stejnou emisivitu na celém měřeném povrchu, jinak je měření silně orientační, ale pro tvorbu hezkých obrázků to docela jde
Tak když tam máš jen jeden materiál na povrchu, tak to vypovídající je, ne? Absolutní přesnost +-2°C, to by mělo stačit.
No pokud jde o jeden povrcch, tak docela jo, ale taky záleží třeba na úhlech..
Našel jsem třeba toto (je vidět, že takové měření může být úplně k ničemu):
http://irinformir.blogspot.cz/2011/11/using-cavities-to-solve-emissivity.html
http://www.iriss.com/ir-labels
http://www.flir.com/science/blog/details/index.cfm?ID=71556
Na druhou stranu si stačí změřit třeba černou matnou izolační pásku termočlánkem a termokamerou, zjistit si emisivitu a používat ji k měření termokamerou.
to Vědátor: Pěkný články. Díky za kvalitní počtení i dobré informace
Proč myslíte, že je ta kamera FlirOne Lepší než seek Thermal PRO? Já měl asi pred rokem Seek Compact a ten opravdu nebyl nic moc (low fps, hodně šumu).
Ale Seek CompactPRO má nový IR čip s rozlišením 320x240 bodů, manuální ostření (15cm až 550m), napájení z mobilu, nastavení emisivity a úrovně a celkově mnohem méně šumu. Citlivost jednotlivých mikrobolometrů je < 70mK.
Já už ho mám teda doma a jsem velice spokojený.
Nechci tu ale protěžovat jen jednu značku (vybíral jsem dlouho).
Flir má super tu detekci hran, ale je to trochu posunuté oproti IR snímku. Šumí asi ještě o trochu méně než Seek, ale má menší rozlišení IR čipu. (Smartphone CAT S60 má starý čip Lepton s rozlišením jen 80x60).
FlirOne JE DOBREJ, to jo. Má sice menší rozlišení než Seek (160x120 pix), ale je to druhá generace modulu Lepton.
Určitě na tom bude dobře co do šumu a dynamického rozsahu jednotlivých bolometrů, ale ten vestavěný akumulátor (350mAh) s výdrží odhadem 2h mě odradil.
Když byste někdo chtěl něco zkouknout (změřit / vyfotit / natočit video), tak mi klidně napište.
Invision Power Board (http://www.invisionboard.com)
© Invision Power Services (http://www.invisionpower.com)