Vestavba lion aku do obalu na běžný Pb aku Možnosti

[Kolbaba71]

Vlastní zástavba není nic zvláštního. Ale zaujal mě způsob bodování propojovacích pásků s využitím modelářského lipol aku.

https://youtu.be/wbvklbWImbY

[Benik3]

To taky není nic zvláštního
Nicméně ty Li-Pol musí dostat celkem na frak. O bondovačce přemýšlím už nějakou dobu, ale vzhledem k tomu jak často to potřebuji to furt stojí celkem dost.
Jinak zde to co je ve videu: https://www.aliexpress.com/item/4000468608689.html
Mě se líbila jedna bondovačka, kde si mohl nastavit energii (nikoliv čas). Což je super, protože pak tě neovlivní různý přechodový odpor (ten si to před přibondováním změřilo). Dokonce to umělo i auto aktivaci.

Tento příspěvek byl editován Benik3: 10.1.2021 23:33

[sirpetr]

Benik3: Ale chybí ti k tomu to nejdražší - pořádnej elektrolytickej kondenzátor. Nevím, jestli by vůbec počítání energie šlo, přece jenom jsou to ms impulsy. Sestavil jsem kdysi dvě bodovačky, obě jsou dual impulse a pevně nastavený čas a funguje to spolehlivě. Odbodováno několik tisíc spojů a neměl jsem nikdy potřebu řešit přechodový odpor a jeho měření. To tedy by fungovalo tak, že když to není napevno přitlačené, tak by to zvedlo napětí nebo prodloužilo čas?


Jinak teda já tomu říkám bodování, bondování je myslím něco jiného viz wikipedia.

Tento příspěvek byl editován sirpetr: 11.1.2021 13:00

[Benik3]

S tou Li-pol často kondík nepoužívají a jedou "natvrdo". Viz video.
Pravda že bonding je těch drátků v IC. Tohle je Spot welder.
No předpokládám že to upraví čas bodování, protože napětí nijak neřídíš/neřešíš. Spočítat energii je jednoduchý když víš čas, proud a odpor.
Jinak viz zde. https://hackaday.com/2017/09/16/a-battery-t...control-issues/

[Kumen]

kWeld náhodou mám doma Na pořádné vyzkoušení ale ještě čeká.

Prakticky všechny bodovací svářečky posílají zdroj do zkratu přes bodovací elektrody a je jedno jestli jsou napájené ze sítě přes transformátor nebo z Li-polky nebo superkondenzátoru. Velikost proudu ovlivňují pouze odpory v cestě (vodiče, spínací prvek, ...) a odpor samotného zdroje. Konkrétně kWeld sváří proudem myslím 800-2000A. Tím, že se měří aktuální proud při sváření se upraví jeho doba a tím se dodá předem nastavené množství energie. Není tak potřeba dvou pulzů po sobě a sváry jsou stejné. Pokud se svár nepovede z nějakého důvodu, nedodá se požadovaná energie, svářečka to pípnutím oznámí a svářeč může udělat nový opravný svár.

K kWeldu se dá koupit i superkondenzátorová banka, ale už to leze dost do peněz a to se pak ještě musí řešit její nabíjení, protože to taky není malými proudy (desítky Ampér), aby se nemuselo dlouho čekat mezi sváry než se kondenzátory nabijí.

[Benik3]

Tak to sem potom hoď zkušenosti

[sirpetr]

Kumen: Ještě bych doplnil do tvého výčtu, že to někdo napájí i z autobaterie. Kdysi, velmi dávno, jsem zkoušel i bodovačku z MOTu, transformátoru z mikrovlnky, ale bylo to hodně primitivní, bez řízení a dělalo to pořádné šlupy. Byl to docela oříšek najít rozbitou mikrovlnku, sběrné dvory už tehdy nic nevydávaly a u popelnic se nic neválelo.


Líbí se mi ty bodovací hroty, nestojí ani tolik. Možná se vrhnu na svoji verzi 3 a nechám se inspirovat některými detaily Kweldu.

[Kumen]

Určitě olověný akumulátor je taky možnost, jen se to pak pro svou velikost už moc nehodí na stůl

[Benik3]

Jo trafo z mikrovlnky je klasika. Pamatuju si jak mi známý vyprávěl, že měl prostě trafo a tlačítko kterým spínal 230V stranu a tím bodoval. Taky se dalo, ale občas to propálilo
Jinak zajímalo by mě, jak měří ten proud v Kweld. Někde jsem našel zmíněný možnost přes vlastní odpor MOSFETů. Ten se ale musí měnit s teplotou...
A taky to musí být celkem fofr to naměřit, když ten puls má pár ms.

[sirpetr]

Benik3: Přes odpor mosfetů se to tak občas dělá, ale myslím jen tehdy, když nepotřebuješ větší přesnost. Viděl jsem to v bateriových ochranách jako indikace zkratu nebo nadproudu. S teplotou se to určitě bude hýbat, u bodovačky více než u ochrany, kde takové proudy obyčejně netečou. Možná se to tady v Kweldu i kalibruje. Velký proudy se dobře měří hallovými senzory, ale tam nevím jestli měří zas až tak vysoko a jestli by ta odpověď systému byla dostatečně rychlá. Asi to měření přes mosfety bude dávat smysl.

Kumen: Spíš jsem měl obavu, jestli je to z olověné baterie bezpečné? Nemůže se nějak nebezpečně zahřát a ventilovat páry?

[Benik3]

Jj, vím že se to dá právě použít, ale spíš pro nějaké takovéhle účely. Viděl sem i speciální mosfety, které měly v sobě rovnou integrovanou diodu na měření teploty a díky tomu se dal dopočítávat drift odporu FETu "online". Ale jejich cena nebyla úplně lidová A tady se mi to úplně nezdá, protože ten mosfet se musí hrozně uvnitř zahřát, při tomhle proudu.
Také nevím do jakých proudů se běžně dělají tyhle hall senzory proudu. Ale muselo by to asi být celkem hovádko (kvůli průřezu vodiče), takže to by na desce bylo vidět
Poslední možnost je prostě bočník...

[Kolbaba71]

Viděl jsem halový sondy v SOT8 a DS tvrdil, že zvládá 30A. Což se mě nechtělo moc věřit, i když na vstup i výstup se používaly 2 nohy paralelně.

[Benik3]

Jo ty jsou běžný, ACS712

[sirpetr]

Viděl jsem halový sondy v SOT8 a DS tvrdil, že zvládá 30A. Což se mě nechtělo moc věřit, i když na vstup i výstup se používaly 2 nohy paralelně.

Je to naprosto reálné, ty nožičky budou skoro napřímo propojené. Vždyť existují i mosfety, které dávají podobné a vyšší proudy a taky to jsou malé SON8, SOIC součástky. Jde jen o ten odpor, který to do obvodu přidá. Pokud by to přidalo nulový odpor, tak by tím mohl protékat nekonečný proud. Ta ACS712 přidává odporu jen 1.2mR, viz: Digikey

Rise/Fall je 5uS, takže to by bylo dostatečně rychlé i pro bodovačku, ale ten maximální proud je malý.

Tento příspěvek byl editován sirpetr: 15.1.2021 09:48

[Kolbaba71]

Jo, to bude nejspíš ten obvod, co jsem měl na mysl. Volným vedením se počítá 8A/mm2. Tady je to 120A/mm2. Ta nožička dejme tomu, ale ten DPS musí být pořádně zesílený. V tom IO se musí ztratit něco přes jeden watt. Docela se divím, že nemá chladící plošky.

[Benik3]

Veškerá ztráta je na těch nožičkách, takže se to uchladí rovnou přes ně...

[sirpetr]

Jo, to bude nejspíš ten obvod, co jsem měl na mysl. Volným vedením se počítá 8A/mm2. Tady je to 120A/mm2. Ta nožička dejme tomu, ale ten DPS musí být pořádně zesílený. V tom IO se musí ztratit něco přes jeden watt. Docela se divím, že nemá chladící plošky.

Z datasheetu: Junction-to-Ambient Thermal Resistance RθJA = 23 °C/W

1W je tedy docela v pohodě. Při Ambientu 25C to bude mít 48C, i normální FR4 to dá bez problému.

[Kolbaba71]

Teplota není problém pro fungování čipu jako takového. Problém je, že díky teplotě se slušně rozjíždí měřící charakteristika, jenž se musí kompenzovat. Takže zapojit IO přímo na (mili)volmetr, jenž by přímo zobrazoval naměřené hodnoty nehrozí. Musí tam být mcu, jenž to přepočítá a následně zobrazí. Což samozřejmě vyžaduje měření teploty IO s halovou sondou.

[Kumen]

Z toho co jsem vyčetl na fórech, kWeld měří proud přes úbytek na MOSFETech. Od revize rev3 má prý i teplotní kompenzaci Rdson.

Schéma nějaké starší verze pro zájemce: https://www.eevblog.com/forum/projects/gues...839/#msg1240839

[Benik3]

Jsem teď zase přemýšlel nad bodovačkou a narazil jsem na Ali na zajímavé AIO řešení i s baterií:
https://www.aliexpress.com/item/1005002373552341.html