Bezolovnatá pájka, Co vy na ní? Možnosti

[Kolbaba71]

Co říkáte na používání bezolovnatý pájky? Je sice ekologická, ale má pár zásadních nevýhod.
1. musí se pájet správnou teplotou a správnou dobu, jinak spoj není kvalitní
2. Vzhledem ke složení má vyšší teplotu tání
3 původní spoj nejde opravit přepájením viz bod 1
4. Na rozdíl od klasické olověné pájky nemá samoopravitelnou vlastnost. Mikroskopické trhlinky vznikající při používání se nezacelují.
5. Hodí se především na spotřební zboží - vojáci, atomový elektrárny, lékařské přístroje se pájí stále olověnou pájkou

Imho je primárně bezolovnatá pájka ekologická - neobsahuje jedovaté olovo. Ovšem sekundárně to tak jednoznačný není - nižší životnost výrobků a jejich neopravitelnost.

Tento příspěvek byl editován Kolbaba71: 13.8.2011 05:47

[Vědátor]

Nemusíš vždycky zakládat nové téma, když tady podobné/stejné je

Ale k bodu 3 - mě to nedělá problém, při použití tavidla (kalafuny) s tím nemám problém.

[Kolbaba71]

Problém s bodem 3 vizuelně není. Ale takto opravený spoj má výrazně nižší pevnost, než ten původní, správně udělaný. Jakýmkoliv dalším ohřevem se přemění krystalická struktura a pájka se vysráží do velkých krystalů.

[Dežo]

Problém s bodem 3 vizuelně není. Ale takto opravený spoj má výrazně nižší pevnost, než ten původní, správně udělaný. Jakýmkoliv dalším ohřevem se přemění krystalická struktura a pájka se vysráží do velkých krystalů.

to je pravda !
pokial viem neco ta BEZ olovnatá pájka má s ROHS normou !
Dokod vím v automobilovém průmislu se poižívá POVINNE ? olovnatá pájka alejako su DVD prehrávače atd atd tak už nesmí použít

Ja taky pajím s ní je pravda delá se s ni hůr ale no problém !

[Mike]

Mám tady něco na stole a tuším, že je to právě ta bezolovnatá pájka a popravdě bych jí nejradši vyhodil. Na nějaký drobonký pájení SMD to jde, ale pokud chce člověk připájet něco většího, třeba kablik, tak to jde horší(nechce se tavit) a izolace dostane zabrat, pokud to vůbec vydrží. To nemluvim o přepájení tohoto kabliku, to už je skutečně děs, protože jak píše Kolbaba71, tak se cín změní ve strašnou hmotu-hrudky, který nejdou vůbec pájet. Rovněž při pájení většího pouzdra(D2PAK,...) na DPS se cín nechce tavit a součástka i DPS dostávají zabrat. Stalo se mi, že sem tento bezolovnatý cín přepálil na pouzdře D2PAK, když jsem ho chtěl odletovat. No ten přepálenej cín nevede teplo, takže odpájet součástku je dcl problém. Hrudky cínu se motaj pořád kolem hrotu páječky... Možností je přidaní dalšího cínu, kterej chvíli vydrží v kapalným stavu, pokud se vám ovšem nestane, že velký množství cínu už propojí další součástky na DPS... NE nepájí se s tím dobře.

To když člověk potřebuje součástky/kabliky měnit, tak je to pro zlost.

Rozhodně nedoporučuji.

Tento příspěvek byl editován Mike: 18.8.2011 23:19

[Dežo]

Já vravím z vlastnej skusenosti mám certifikát na BEZolovnaté pájení
A nemám problém s pájemím i 2,5mm2 káblu pouzívám takzvani alpha flux a ne kalafunu !
Je podstatná aj presná teplota tavení pájky

[eMpathier]

Jo, rozdiel v Pb a non-Pb pájkovaní je ten, že pri jednom je použité olovo a kalafúna, kde pri druhom je to BIOHAZARD chémia, aby to bezolovo vôbec chytilo...

[wooferx]

Dřív jsem výběru pájky nevěnoval moc pozornost. Ale i mezi Pb pájkami jsou velké rozdíly, v závislosti na složení a hlavně na tavidle... Od té doby co jsem investoval do kvalitní pájky, jsem nepoužil kalafunu. Bezolovnatá pájka je totální katastrofa. Podle většiny lidí zabývající se elektronikou špatná cesta i z ekologického hlediska (a to jinak ekologii beru velmi vážně). Nejvíce to slyším od lidí zabývající se servisem spotřební elektroniky, kterým projde rukama spoustu výrobků. Sice není bezolovnatá pájka možná tak jedovatá, ale životnost pájených spojů je oproti kvalitní Pb pájce tragická, takže elektronika jde do šrotu daleko dřív a ve větším počtu. Ve finále je tak na skládkách daleko víc bordelu... To, že výrobky nic nevydrží je ale bohužel trend dnešní doby, kšeft se musí točit... Takže se to i hodí "do krámu" hlavně výrobcům/prodejcům. Na bastlířských fórech se většinou doporučuje předzásobit se kvalitní Pb pájkou dokud to jde... Např. s touto pájkou je RADOST PÁJET

Tento příspěvek byl editován wooferx: 19.8.2011 11:46

[Džejár]

No já myslím že s ekologií to spalečnýho tak asi jako neekologická žárovka s ekologickou zářivkou s obsahem rtuti, takže nic.
To prostě vymyslel nějakej blb. Ono možná ve ve strojní výrobě při pájení vlnou to jde, ale ručně se musí člověk hodně snažit. Takže ještě že se prodávají pájky jako vyše uvedeny stanol...

[ultim]

Ta teda tomu moc nerozumim, ale rikate, ze pajka se slozenim Sn60/ Pb40 +- je to nej, cim se da pajet?
Co napr. tohle? Je tam navic i Cu2.

[wooferx]

Nejde ani tak o složení, ale o tavidlo ("kalafunu") obsaženou v pájce. Tavidlo v tom Stannolu opravdu perfektně podporuje rozlévání cínu a "chycení" i na povrchy s horší kvalitou (např. lehce zoxidované konektory). Co se týče složení, tak by se našly asi i lepší pájky, některé mají navíc třeba i nějaké procento stříbra. Asi natočím nějaké video pro názornost, jak se rozlívá Stannol, obyčejná Pb pájka a bezolovnatá pájka.

[Benik3]

Na jednom foru (elektroworld.info) vim, ze se jednou resilo, ktera pajka je ta nejlepsi, a ze mela myslim i nejaky ten obsah stribra. Kdyz clovek pohleda googlem tak to nejspis jeste najde. Ale mam taky doejm, ze ta pajka byla dost draha...

[Vědátor]

Nejde ani tak o složení, ale o tavidlo ("kalafunu") obsaženou v pájce. Tavidlo v tom Stannolu opravdu perfektně podporuje rozlévání cínu a "chycení" i na povrchy s horší kvalitou (např. lehce zoxidované konektory). Co se týče složení, tak by se našly asi i lepší pájky, některé mají navíc třeba i nějaké procento stříbra. Asi natočím nějaké video pro názornost, jak se rozlívá Stannol, obyčejná Pb pájka a bezolovnatá pájka.

No mě se rozlévá někdy až moc . A taky chytá na různé ocelové povrchy jako žádná jiná pájka předtím .. Tak nevím kde je zakopaný pes. Zatím jsem to moc nezkoumal, ale pájí se mi docela v pohodě. Možná bych mohl zkusit nějakou kvalitní Pb pájku abych měl srovnání